Kolenní ortéza po ruptuře vazu v koleni - ano nebo ne?
Kolenní ortézy patří mezi pomůcky, na které dostáváme od majitelů psů velké množství dotazů. Zároveň ale patří mezi témata, u kterých je velmi důležité správně určit, kdy může ortéza dávat smysl – a kdy naopak nemá nahrazovat standardní veterinární léčbu.
Nejčastějším důvodem, proč majitelé kolenní ortézu hledají, je ruptura předního zkříženého vazu.
A právě tady chceme být naprosto jednoznační:
Pokud je pes vhodným kandidátem k chirurgickému řešení ruptury předního zkříženého vazu, nepovažujeme kolenní ortézu za rovnocennou alternativu operace!
Proč?
Co se při ruptuře předního zkříženého vazu děje?
Přední zkřížený vaz je jednou z klíčových struktur zajišťujících stabilitu kolenního kloubu. Pomáhá udržovat správné vzájemné postavení stehenní a holenní kosti a kontroluje jejich nežádoucí posun a rotaci.
Při jeho částečném nebo úplném přetržení dochází ke ztrátě této stability.
Při zatížení končetiny se tibie vůči femuru patologicky posouvá a kolenní kloub přestává pracovat ve své přirozené biomechanice. Výsledkem může být bolest, kulhání, postupný rozvoj degenerativních změn a další poškození struktur uvnitř kolenního kloubu, včetně menisků.
Právě proto je ruptura předního zkříženého vazu problém, u kterého nestačí pouze "zpevnit koleno zvenčí".
Proč má chirurgie přednost?
Biomechanika psího kolenního kloubu se liší od lidského a významnou roli zde hrají síly vznikající při zatížení končetiny společně s anatomií proximální tibie a sklonem tibiálního plata.
Pokud přední zkřížený vaz svoji funkci ztratí, dochází k patologické nestabilitě kolenního kloubu.
Moderní chirurgické techniky dokážou biomechaniku kolene stabilizovat způsobem, kterého externí ortézou jednoduše dosáhnout neumíme.
Proto by měl být pes s podezřením na rupturu předního zkříženého vazu v první řadě vyšetřen veterinárním lékařem, ideálně se zaměřením na ortopedii, který stanoví diagnózu a doporučí vhodný způsob léčby.
Rozhodnutí, zda je pacient vhodným kandidátem k chirurgickému řešení, není úlohou výrobce ortézy.
Dokáže kolenní ortéza přetržený vaz nahradit?
NE!
A právě toto považujeme za velmi důležité otevřeně říct.
Externí kolenní ortéza nedokáže obnovit funkci přetrženého předního zkříženého vazu, nedokáže vrátit kolenní kloub do jeho původního biomechanického stavu a nedokáže jej ani 100% stabilizovat.
Může ovlivnit rozsah pohybu, vést končetinu a poskytnout jí určitou vnější oporu. Nemůže však napravit samotnou příčinu nestability uvnitř kolenního kloubu.
Proto nechceme a nebudeme kolenní ortézu prezentovat jako náhradu chirurgického řešení u pacienta, který je k operaci vhodný.
Znamená to tedy, že kolenní ortéza nemá své využití?
Tady už odpověď není tak jednoznačná.
V praxi totiž existuje rozdíl mezi situací, kdy se majitel rozhoduje "operace, nebo ortéza?", a situací, kdy již bylo z nějakého důvodu rozhodnuto, že chirurgická léčba provedena nebude.
Může jít například o velmi starého pacienta, psa s dalšími zdravotními komplikacemi, onkologického pacienta nebo situaci, kdy pes chirurgickou léčbu z různých důvodů nemůže podstoupit.
V takovém případě již ortéza nekonkuruje chirurgickému řešení.
Stává se jednou z možností podpůrné konzervativní nebo paliativní péče, o jejímž případném přínosu je potřeba rozhodovat individuálně.
Ani v této situaci ale ortéza koleno "neopraví". Jejím cílem může být pouze poskytnout končetině vnější oporu, částečně kontrolovat její pohyb a podle konkrétního stavu pacienta usnadnit její používání.
Proto ani zde nechceme dát univerzální odpověď, že každý neoperovaný pes s rupturou předního zkříženého vazu potřebuje kolenní ortézu. Nepotřebuje.
Každého takového pacienta je potřeba posuzovat individuálně.
Pokud ortéza, proč někdy až přes tarzus?
Pokud bychom ortotickou pomůcku navrhovali pro pacienta s rupturou předního zkříženého vazu, u kterého chirurgická léčba nebude provedena, nemusí být naším cílem pouze lokální opora samotného kolenního kloubu.
Kolenní a tarzální kloub jsou při pohybu pánevní končetiny biomechanicky propojené. Ovlivněním a omezením pohybu v tarzu proto můžeme sekundárně ovlivnit také pohyb kolenního kloubu.
U některých pacientů bychom proto namísto krátké kolenní ortézy preferovali vyrobit konstrukci vedenou přes koleno i tarzus, která nám umožní získat větší kontrolu nad pohybem celé končetiny.
Znovu ale platí: ani taková pomůcka nenahradí funkci přetrženého vazu a neobnoví původní biomechaniku kolenního kloubu.
Někdy má větší smysl chránit druhou končetinu
Je tu ještě jedna oblast, ve které může mít ortotika své místo.
Pes s bolestivou nebo nestabilní pánevní končetinou začne přirozeně přenášet větší část zatížení na končetinu druhou.
Ta je následně vystavena zvýšenému zatížení, a právě zde můžeme u některých pacientů uvažovat o individuální ortéze jako o podpůrné pomůcce pro zdravou končetinu.
Cílem v takovém případě není léčit rupturu na druhé straně, ale poskytnout přetěžované končetině dodatečnou podporu.
Kolenní ortéza pro případ přetrženého vazu v koleni – ano, nebo tedy ne?
Možná jste od nás jakožto od výrobce individuálních ortéz očekávali jednoznačné ANO.
Naše odpověď je ale: záleží na indikaci.
Pokud má kolenní ortéza nahrazovat chirurgickou léčbu ruptury předního zkříženého vazu u psa, který je vhodným kandidátem k operaci, nepovažujeme to za správnou indikaci.
Pokud ale řešíme pacienta, u kterého chirurgie nebude provedena, nebo chceme podpořit druhou přetěžovanou končetinu, můžeme se bavit o tom, zda individuální ortotická pomůcka může být součástí další péče.
Naším cílem není nahrazovat práci veterinárních ortopedů. Naopak.
Nejlepších výsledků dosahujeme tehdy, když veterinární lékař stanoví diagnózu a způsob léčby a my na něj můžeme navázat návrhem individuální pomůcky tam, kde má její použití skutečný smysl.
Protože správně vyrobená ortéza začíná ještě před samotnou výrobou – správnou indikací.
Text vypracovala: Stephanie Mach, CCBW, CCRP (veterinární fyzioterapeut, CEO Animal Prosthetics)